Něco málo z Norimberku..


Áno...psal se den 15. prosince 2012 a já se rozhodla vyrazit na vánoční trhy do Německa. Musím říct, bylo tam nádherně. Jako úvod jsme byli na exkurzi, tedy spíše animačním programu v proslulém perníkářství Schmidt. A já, jelikož jsem blázen do gastronomie, jsem si odvezla rovnou půl kila perníčků jejich výroby a musím podotknout, že s těmi našimi tradičními českými se to opravdu nedá srovnávat :). Rozdíl jsem viděla především v tom, že tam přidávají mnohem více medu, tudíž jsou perníčky vláčnější a měkčí a navíc přidávají kandovanou pomerančovou kúru. Kdybych si měla vybrat z českýc variant, vybrala bych si perníčky podle Röttigové, tudíž takovou tu českou klasiku. Peče je moje babička každé Vánoce a v podstatě jsem na nich vyrostla. Jediná jejich nevýhoda je, že dlouho měknou, takže je dobré je upéct tak 4 týdny před Vánocemi. V autobuse to byl samozřejmě docela luxus, jelikož jsme museli napřed dojet vlakem do Prahy, vezli nás pak tourbusem dva Pražáci...a hned podle té řeči a chování to bylo poznat. Nemám osobně nic proti Pražákům, ale opravdu tito dva chlapíci se vážně vyznamenali :D. Za jízdy jsem se 4x pozvracela, takže moje doplněné ionty a elektrolyty do těla z nemocnice šly ven a rázem se zase zastavila činnost ledvin. To je ten kámen úrazu. Teď jsem opět spadla do spárů projímadel, ale řekla jsem si, že prostě od nového roku s nimi musím přestat a musím se překonat a po narozeninách se přihlásit na příjem na JIPku, protože už za měsíc může být pozdě :(. Achjo, holky, ta nemoc je hrozná, strašně špatně se s tím žije. Zjistila jsem, že mám ale úžasné přátele, kteří ve mě věří, i když jsem je kolikrát přehlížela. A co jsem si z Norimberku dovezla? Tak ku příkladu pražené oříšky v nutelové krustě, půl kila skořicových a medových perníčků, srdce s nápisem "Frohe Weihnachten" a samozřejmě kupu vzpomínek. Fotky viz. dole :)











Komentáře

Oblíbené příspěvky