Perfekcionismus vs. poruchy příjmu potravy

307757_2153989340998_3756635_n_large

Jak jste si někteří mohli všimnout, založila jsem nový štítek "PPP". Už bych ráda pomalu rozjížděla tuto rubriku, která by měla časem obsahovat i videa a rozhovory. Tentokrát bych se ráda zaměřila na tématiku, která je často s poruchami příjmu potravy velmi úzce spojovaná a taky že to spolu souvisí..


Proč chceme být perfektní? Proč chceme mít všechno nejlepší, být ve všem a všude nejlepší??
Nabízí se zde mnoho variant...ale jedna z nejběžnějších je podle mého názoru ta, že tito nemocní lidé se cítí nedoceněni, trpí zkrátka pocity méněcenosti, trýzněním sebe sama.
Například představme si holčičku, která vyrůstala jen s matkou, která vlastně téměř vůbec nebyla doma a když už byla, tak na ni akorát ječela, podceňovala ji, nadávala jí, bila ji, sprostě oslovovala...ta matka je naprostý cholerik. Holčička svého otce nezná a on ji taky ne, zřekl se jí, když se narodila, protože měla špatně srostlé fontanely (švy) v hlavě a hrozilo jí postižení. Tím by se otec údajně cítil velmi pohoršen. Matka do holčičky již v jejich osmi letech začala cpát spalovače tuku, které matka sama užívala, když občas chodila do posilovny nebo na spinnig. V tomto věku rovněž holčičku nutila do pohybových kroužků, chodila několikrát týdně na aerobic, funky, hip-hop, pohybové hry, spinning. Navíc chodila všude pěšky a strašně rychle. Holčička si již  v deseti letech zkoušela po cvičení už nejíst..bylo to kolem 3 hodiny odpoledne. Byla vysílená, ale chtěla se matce zavděčit a ukázat jí, že na to má. Matce ale nikdy nebyla v ničem dost dobrá, neustále ji shazovala, že není sportovně založená, že je tlustá, že se u babičky vykrmila. Holčička se v podstatě vychovala sama...protože neustále pendlovala mezi sousedkou, babičkou, známými, školou a nikdo jí nebyl schopen poskytnout nějaké zázemí. Holčička ve svých 13ti letech propadla do spárů mentální anorexie a dodnes z toho není venku, prodělala 8 hospitalizací, z toho 4x na JIPP, poté se pokusila třikrát o sebevraždu, poté skončila na ARO. Měla selhání ledvin i srdce, ted trpí zpomalenou srdeční činností, její sebevědomí je na bodu mrazu..a dál by mohla vyprávět.
Ano, myslíte si správně..tou holčičkou jsem já sama..
A nyní, když se sami nenávidíte, za všechno se obviňujete a nemáte chuť do života, chcete si to jednoduše vykompenzovat tím, že budete v něčem vynikat. To se mi daří a dařilo, jenže nikdy nemám dost...pořád bych chtěla všechno lepší a lepší. Ale naopak mám dny, kdy je mi všechno jedno a nejradši bych to tu zabalila.
Perfekcionismus sám o sobě znamená, že člověk na sebe klade velmi vysoké až přemrštěné nároky a časem i na své okolí.. přepadly mě vzpomínky, tak jsem se vám s něčím..s málem svěřila. Zdaleka to není celý příběh, ale problematika perfekcionismu u PPP je velmi rozšířená a mnoho takových holek i znám a jsou to i mé kamarádky. Ale nikdo z nás není perfektní, protože dokonalost nikdy nikdo nedefinoval, takže vlastně nemůžeme vědět, co to je. Mějme se rádi, neubližujme druhým a nenechme si ubližovat od druhých.

Vaše Andie

Komentáře

  1. Wow, krušné dětství si měla...

    Trochu se v tom vidím, i když já jsem měla celkem dobré zázemí doma a co jsem dělala, jsem vždy dělala sama z vlastní dobré vůle...

    Na mě se nepodepsala rodina, ale škola... 13 let psychické šikany jak ze strany učitelů, tak ze strany spolužáků s člověkem taky udělá svoje... A bohužel, je nás víc takových, těch na kterých se podepsala škola a školní prostředí, ba i těch na kterých se podepsala rodina....

    bůh nám pomáhej!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě moc mrzí...šikanu ve škole jsem taky zažívala....9 let.

      Vymazat
    2. mě to mrzí taky, že sis k tomu všemu ještě užila aj šikanu...

      Vymazat
  2. Anonymní7/1/13 08:28

    PREBOHA, ZMEŇ PÍSMO, TOHLE SE NEDÁ ČÍST, PROSÍM!

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní7/1/13 11:11

    fúú... to o perfekcionizme je čiastočne pravda, sama som veľmi veľká perfekcionistka (nemusí však byť u všetkých anorektičiek) a ty sa z toho dostaneš! držím ti palce, hrozne... ak by si mala záujem- http://nekonecnacesta.blog.cz/ môj blog, nájdeš tam aj môj príbeh :)

    OdpovědětVymazat
  4. hej musím sa pripojiť k anonymovi, prosím ťa zmeň si písmo :D :D prepáč že som tka odveci pri takom článku -.-
    a čo sa týka článku, je mi ľúto čo sa ti stalo. ja o ppp veľmi nehovorím, lebo som k tomu ani nemala poriadny dôvod, mám dokonalý život. len som ľahko smutná :/

    OdpovědětVymazat
  5. Anonymní18/1/13 11:53

    Andrejko, dokud jsem si nepřečetla tu větu , která říká , že jsi to ty , tak jsem ani nemohl uvěřit , že je to pravdivé , moc mě to dojalo , jaké jsi měla podle mě smutné dětství a říkám si , proč zrovna takovou holčičku , jaká jsi byla ty to muselo postihnout , věřím ti , protože tohle napsat na svůj blog vyžaduje obrovskou odvahu a odhodlání . V tobě to je a moc ti držím palce ..Známa i Neznáma....LusySmiley

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc si vážím tohoto milého komentáře..opravdu moc děkuju..jen mě mrzí, že píšeš anonymně :(

      Vymazat

Okomentovat

Thank you for taking the time to write a comment on my blog. I really do appreciate ♥

Oblíbené příspěvky