Ztratit to nejdražší..

Teď nemám namysli nic peněžitého, movitého.....ale člověka, spřízněnou duši, kterou jsem tu před pár dny představila..
Absolutně se z toho ještě nemůžu vzpamatovat z toho, co se stalo. Jsem tu bledá, uplakaná s prázdným výrazem a miliony myšlenek, které mi běží hlavou. 
Monička pro mě byla ten nejkrásnější vánoční dárek (zase se mi derou slzy do očí), ale teď jsem ji ztratila. Popravdě řečeno, necítím vinu na své straně, protože ona se bála, že se mezi nás může někdo vetřít a já si za ni najdu náhradu. Takhle to ale v žádném případě není, jenže ona mi to odmítala uvěřit.. hlavní kámen úrazu je v tom, že my dvě jsme úplně stejné, tudíž podceňujeme se, obviňujeme pochybujeme samy o sobě, ona i o našem pevném přátelství. Nerada říkám tuto větu, ale musím ji říct..Jak to rychle začalo, tak to rychle skončilo. Opravdu nikdy jsem nezažila, že bych v někom našla kus sebe jako v ní. Mám i jiné přátele, ano, je to tak, ale ti tu pro mě nejsou vždy tak, jako ona..tudíž jsou to moji kamarádi, ale ona se nedá nazvat slovem "kamarádka"...ona je nejlepší přítelkyně..a i to je slabé slovo. Ale co už...stejně veškerá snaha jí vysvětlit, že je to jinak než si myslí, přišla v niveč. Zrušila jsem své plány na zítřek i na zbytek víkendu a vidím to tak, že budu doma v obležení jídla a projímadel a budu zajídat smutek a potom si to samozřejmě vyčítat. Nemám náladu se s nikým bavit, natož chodit s někým ven..Ne v této situaci, hodně mě to ranilo..
A víte, co bylo hlavním spouštěčem?- Facebook! ...nečekaně. 
Na tohle téma bych zítra ráda napsala článek na téma Facebook a jeho dopady na mezilidské vztahy
...vím, že je to naprosto zcestné sem psát něco takového, ale je to takový můj deník, vlastní si nepíšu...takže případně to prosím přehlížejte. Míší se ve mně tolik pocitů, že už ani nemám přehled v tom, co píšu. Važte si přátelství, toho opravdového už tuplem..je to jedna z nejkrásnějšíc věcí, které můžete mít.

Moničko, mám tě ráda a nadosmrti pro mě budeš ta jediná...i když to nečteš a nevidíš to...přeju ti hodně štěstí do života a abys našla tu kamarádku, kterou hledáš, tu podle svých představ..a už teď na tu tvoji nastávající kamarádku neskutečně žárlím :( ...Sbohem


Komentáře

  1. To je mi lito ty kamaradky :/ snad to bude brzy lepsi ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuji Zoey...ja nevim, co si mam ted myslet...budu jen doufat, ze jednoho dne, za nekolik let si k sobe najdeme cestu

      Vymazat

Okomentovat

Thank you for taking the time to write a comment on my blog. I really do appreciate ♥

Oblíbené příspěvky