London is coming !

Ano, píšu o tom tak pozdě, jelikož jsem nechtěla něco zakřiknout, ale teď už je to natuty jisté. Žádné Německo se nekoná, co se týče au-pair práce.
Jednoho dne se mi totiž z ničeho nic ozvala jedna rodina z Anglie, konkrétně z Londýna, že by byli moc rádi, kdybych se stala jejich au-pair. A včera už mi přišla smlouva od jejich britských právníků, která je závazná. Podepsala jsem se na minimální dobu dvou měsíců, ale pokud se mi tam bude líbit, tak bych se pak vrátila do Česka třeba jen na týden, než bych vyřídila potřebné věci a vrátila bych se zpátky a začla tam i studovat. Klidně dálkově, ale potřebuju mít něco jako maturitu. Když už se s tím tak dlouho trápím, potěšilo by mě kdybych mohla maturovat se svou třídou, protože neustále měnit školy mě opravdu nebaví.

Tumblr_mhyp9xocfi1s0si72o1_500_large

Včera jsem se zrovna dívala na školy které v Londýně jsou, ale bude to každopádně veliké a náročné zařizování, pokud bych chtěla například rok pracovat tam a studovat a potom bych se chtěla vrátit na svou stávající střední školu a odmaturovat tam. Ale na stránkách školy jsem se úplnou náhodou dozvěděla, že jedna absolventka odjela taky studovat na rok do Ameriky a normálně jí vyšli vstříc a potom mohla se svou třídou normálně odmaturovat. Sama jsem tu holku kontaktovala na facebooku, ale ještě mi nepřišla odpověď.

Tumblr_mguh2d3egu1r7sik9o1_500_large

Stanovenou dobu odletu mám na 30. června. Rodina mi nabídla, že veškeré cestovní výdaje bude hradit a taky budu mít krásnou výplatu, která se mi bude v téhle finanční tísni opravdu dost hodit. Je zvláštní, že něčeho hrozně chcete dosáhnout a když už jde do tuhého, nevíte vlastně sami, co chcete a jak se máte rozhodnout. Já mám jen jeden blok. Dobrá, možná jich je víc, ale tato věc mě na odcestování straší nejvíc. Bojím se, že udělám něco špatně, že si to rodina třeba vyloží jinak, než to ve skutečnosti je, pošlou mě domů nebo ještě něco horšího. Za 5 dní mi je 18 a bude to první smlouva, kterou podepíšu. Na jednu stranu se cítím tak moc dospělá, ale na stranu druhou kvůli mému podceňování se, pochybnostem o sobě se strašně bojím. Hlavně navzdory předchozí zkušenosti z Rakouska, o které napíšu, až budu mít opravdu silný žaludek. Asi si k tomu budu muset dát tak tři panáky, abych se o tom otevřeně rozepsala. Ale jsem si jistá, že se mi potom uleví.

Tumblr_m6nmhm7tqu1qfzceio1_500_large

Mám teď strašnou potřebu nějaké podpory, aby mi někdo, nejlépe více lidí řeklo, že na to mám, že to dokážu, že se nemám čeho bát. Jsem silná osoba a už jsem si prošla tolika karamboly v životě ale vždycky jsem celá zlámaná vstala a šla dál, čelila nástrahám všedního života, i když pro mě byl život vždycky nevšedním. To, co mě zaráží je ten pocit, že najednou budu mít za někoho zodpovědnost. Konkrétně za 4 roky starou holčičku Noru, kterou budu muset koupat, vypravovat do školky, vyzvedávat ji tam, chodit s ní za jejími kamarády, aranžovat veškerý její volný čas. Rodiče si ji dle mého názoru strašně hýčkají, pořád píší, jak je pro ně vším a že bych měla dělat všechno pro to, aby byla tím nejšťastnějším dítětem a měla komfort, jaký si přeje. 
Včera jsem se tuhle bavila s kamarádem, který v Anglii je už rok u česko-korejské rodiny a nemůže si to vynachválit. Ale když pak přišla řeč na to, jak za ním chodily zoufalé holky, co dělaly au-pair s tím, že jim děcko fluše do obličeje, dělá si z nich služky a rodiny si z nich taky dělají spíše služky než hlídačky dětí, trochu mě přešel mráz. Taky se zmínil, že anglické děti jsou strašně rozmazlené, že je tam praktikován jiný způsob výchovy, ale jinak že Angličané jsou národ optimistického myšlení a všichni si navzájem pomáhají. Tohle mě aspoň trochu uklidnilo, ale samozřejmě neberu si tato slova nějak moc vážně, protože každý vidí realitu jinak.

Tumblr_mhuxuwjmmf1rsyenqo1_500_large

Taky jsem trochu klidnější s vědomím, že letím do rodiny, kde je matka pediatr a dětský psycholog a otec chirurg. Takže oba vlastně doktoři a vzhledem k povolání, jaké matka má by každého napadlo, že snad bude vědět, jak správně vychovávat dítě. Podle fotek vypadají taky jako milí lidé. Nějaké jejich fotky vám přikládám přímo do článku. 
Víte, co by mi moc pomohlo? Chystám se během svého pobytu v Londýně zahájit rubriku "London adventure", kde budu každý den po šichtě přidávat fotky, příběhy, co se mi za celý den událo a všechno, co se bude týkat mého pobytu. Samozřejmě také co jsem nakoupila a tak, to bude shopaholiky mé krevní skupiny asi zajímat nejvíc :). 
Teď už snad jen překonat strach a hodit na smlouvu svůj podpis. Ano, nebo ne?!

Foto rodiny:








Komentáře

  1. Jéé:) vidím, že máme stejné plány, ikdyž ty už to máš zařízené :) Já se rozhoduju jestli odjet do Ameriky dělat au-pair :) Ještě budu mít zkouškové tak se bojím :) ale moc přeju a na rubriku se těšíím :)

    OdpovědětVymazat
  2. Andrejko, seš moc šikovná holčina, mam tvůj blog moc ráda, už ho čtu poměrně dlouho. Neměj obavy z Anglii, dokážeš to! Ale chci tě varovat, moje kamarádka taky tam hlídala dětí nějakou dobu a stejně jak ty měla bulimii, na začátku nikdo to nepoznal a bylo všecko v pohodě ale za nějakou dobu už to bylo jasný že něco není v pořádku, sama dobře viš, že se chováš jinak, než ostatní lidi, ikdyž hraješ divadlo ve škole a dšláš že seš v pořádku, tak za nějakou dobu všichni na to přijdou. Vím, že ve skutečností nemáš žádné sebevědomí ale na veřejností to vypadá tak, že jseš sobecká, je to pravda! Sobci přece nemůžou hlídat dětí, možná to zní drsně ale je to tak. Chci ti tím říct, že musíš se zbavit te prokleté nemoci a až pak jet do Anglii, jinak to dopadne jak Německo, jo a moc bych se chtěla dozvědět co se stalo v Německu, jelikož mě strašně zajima tvůj život a mám taky známe a lidí kolem sebe, které trpí této nemoci. Já vím, že to není tak jednoduchý a vím, že bojuješ. Ale stejně... promysli si to. Nechci aby sis zhroutila ještě víc. Mám tě ráda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko krásné ráno, zdravím tě. Nevím, jestli slovo sobecká je zrovna výstižné, to určitě ne. Lidé o mně říkají pravý opak - že bych se pro všechny nejradši rozdala. Myslím, že jsi chtěla říct něco jako arogantní, ve svém světě. Já takhle na lidi působím vědomě...je to důsledek toho, jak mi je celé dospívání ubližováno od všech kolem postupem času jsem si vytvořila takovou masku..aby si na mě lidi toli nedovolovali a nepohrávali si se mnou. A ono to funguje...akorát, že někdy z lidí cítím, že mají i strach..respekt by mi ani tak nevadil. Já se do té rodiny chci začlenit, protože já musím začít žít svůj život a tady v ČR jsem zjistila, že to prostě nikdy fungovat nebude. Víš, právě, že 18. února mám mít konzultaci ohledně jídelníčků a odvyknutí si na projímadla a kdyby to ani potom nešlo, půjdu dobrovolně do nemocnice. Moje motivace pro to, dát se dohromady, je právě ta Anglie. Rodina nic poznat nemusí, když s nimi budu normálně jíst a nebudu se jídlu s nimi vyhýbat atd. Každopádně mockrát děkuji za komentář, jsm strašně moc potěšena, že chodíš na můj blog. Také tě mám ráda :)

      Vymazat
  3. Je potřeba dělat taková rozhodnutí, protože člověk, který celý život sedí v koutě a nevyužije žádnou příležitost, nečeká v životě nic..

    OdpovědětVymazat
  4. Páni máš štěstí!:))
    Děti mám ráda, ale takhle bych odletět nechtěla. Měla strach se svojí angličtinou, i když bych se nějak domluvila :DD
    Na rubriku se těším! A určo ta rodina bude fajn!:)) Přeju hodně štěstí!:)

    OdpovědětVymazat
  5. Jůů tak to je super. Já chci jet pracovat do ameriky nebo irska ..sice studuji pedagogiku..ale malé děti nejsou nic pro mě a navíc se obávám, že bych jim musela vařit apod. a to vážně nezvládám..(jen svoje zdravé výmysly)..:D takže chci dělat něco jiného..Každopádně je to super a na novou rubriku se těším..mám ráda čláánky se zážitky z cizích zemí :) fotky atd...

    OdpovědětVymazat
  6. I was in London a couple of times and I LOVE it! I wish all the luck to you and I hope you find the best solution! Great blog, thank you so much for stopping by, would you like to follow each other on GFC and Bloglovin’? I promise I’ll follow you back <3

    x♥x♥

    "Saúde & Beleza - Health & Beauty"




    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thanks for the beautiful comment, dear :)*. I feel really lucky while reading it. you blog is amazing as well, we can follow each other of course. Take care xxoxoxoxoxoxox

      Vymazat
  7. Lovely photos! shame I can't understand what you write :/ xx

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Thank you for taking the time to write a comment on my blog. I really do appreciate ♥

Oblíbené příspěvky