Diary, Saturday 5. 10.

Strašně dlouho jsem nepřidala jediný příspěvek do rubriky Diary. Já vím, kdybych začala vyjmenovávat všechna "proč", asi byste to vzali jako výmluvu, takže to necháme prozatím zamlčeno.
Při ranním rozjímání u kafe a cigarety na mrazu, kde mi málem upadly ruce zimou, jsem musela začít přemýšlet o tom, co se vlastně stalo za poslední dobu, jak mě ovlivnila dovolená a především, jak se změnilo mé chování od toho, co podvozek letadla spatřil dráhu brněnského letiště.
Změny budou dost radikální, což jsem si uvědomovala i před těmi deseti dny. Jenže až teď na mě dolehla všechna ta "pro" a "proti". Je tu snad nějaké plus toho, že jsem se musela vrátit do Čech? Ať pátrám jak pátrám, nenašla jsem ani jediné. Zato mínusů by se našla hromada.


Počínajíc věčně zkaženou náladou, stesku po tamních lidech a přátelích až po velký stres a zhoršený zdravotní stav spojený s přejídáním a dalšími záchvaty.
Vlastně...teď jsem si vzpomněla na jedno "plus" a to jest, že jsem se zbavila drog. Nemůžu říct, že bych se bez nich cítila lépe, to v žádném případě ne. Ale přežila jsem ty nejhorší abstinenční příznaky kvůli kterým má 95% uživatelů drog problém přestat. Je to totiž něco tak otřesného, že si to člověk, co tím neprošel nedokáže vůbec představit. Třesy, nálada na zabití, neustálé myšlenky na sebevraždu, začnete najednou nenávidět všechny lidi a celý svět, všechno je špatně, nic vás nebaví, nemáte sílu ani vstát z postele a uvařit si kafe.a tak bych mohla pokračovat až donekonečna. Nemluvě o tom, že každý to může mít jinak. Nejhorší na tom bylo, že já jsem neužívala zas tak dlouho..bylo to asi půl roku. Jenže absťák trval 20 dní...Ano, slyšíte správně! 20 dnů toho, co jsem již popsala v předchozíc větách. Dovedete si to představit? Ne! Někdo má to štěstí, že tyto příznaky nemá vůbec. To já jsem byla hloupá a mohla jsem rovnou počítat s tím, že u mě je průběh všech dopadů vždy zdlouhavý a dost těžký.
A co mě čeká dnes?
Rozhodla jsem se vytáhnout svoji starou krabici s dopisy od těch nejbližších a připomenout si pár vzpomínek. Na jednu stranu mě to zahřálo u srdce. Na stranu druhou mě stahovaly pocity smutku, jelikož dnes už to není takové, jaké to bývalo dřív.



Potom se taky vrhnu na hrabání listí a makání na zahradě...
A co vás čeká v následujících článcích?? Odpoledne se podíváme na to, jak udělat správné a originální crepes (palačinky) + nějaké tipy na mé oblíbené náplně. Článek bude obsahovat i tutorial s podrobným vysvětlením, takže pokud ještě nemáte žádný tip na sobotní svačinu či večeři, nechte se inspirovat. :)

Krásný den!

Vaše Andie

PS: Nezapomeňte na podzimní Giveaway!


Komentáře

  1. Andy je přímo užasné, jak jsi překonala nejtěžší abstinenční dny.Sice je pravda , že to je bez drog těžší,ale na druhou stranu paradoxně lepší.Já mám pár svých ,,závislostí" také , jenže abstinentční příznaky mě okamžitě přemohou a je to v háji.Sice demotivující , ale věřím sei , že to někdy dám.Jídlo miluji , ale tak moc ,až mi to škodí :D Držím palce andy,vzpomínám :))

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní5/10/13 19:27

    Sice tě znám jen něco přes rok, ale hodně jsem si tě oblíbila, i když ty mě asi moc ne.. :-/ Obdivuju to jak s tímto bojuješ.. :-) Strašně ráda bych ti nějak pomohla jen nevím jak, tak kdybys mi nějak napověděla, ráda udělám co bude v mých silách.. ;-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Thank you for taking the time to write a comment on my blog. I really do appreciate ♥

Oblíbené příspěvky