Kousek na téma poruchy příjmu potravy / A piece of me and eating disorder


❤️

Po dlouhé době hodlám opět promluvit...o něčem osobnějším než o tom, co tu bylo za poslední měsíc. Nejspíš jsem totiž začala zapomínat na to, za jakým účelem byl tento blog vlastně založen. Především jsem se chtěla a stále CHCI věnovat poruchám příjmu potravy, jelikož i přesto, že dnes je toho všude kolem až až a k lidem se dostává hodně informací, nejsou všechny až tak úplně pravdivé. Abych pravdu řekla, stále s tím bojuji a nemůžu se dohledat nějakého východiska. Je to stále horší. Nejde o to, že "horší" znamená, že klesám do podváhy, ale je tomu naopak. Tohle jsou prostě známky zdecimovaného metabolismu. A abych pravdu řekla, mám co den tu největší chuť to vzdát a zbavit se tak toho těžkého břemena, které mě už roky tíží. Když už se o tom tak bavíme, včera jsem si přečetla v jedné soukromé skupině na facebooku článek, který někdo sdílel o tom, že anorexie a bulimie jsou nemoci modelek.
Abych pravdu řekla, nechápu, kdo na takovou kravinu přišel. To pak chcete říct, že my všechny, co tím trpíme, jsme modelky?!
Teď nebudu mluvit jen za sebe, ale i za četnou většinu jiných holek, že já jsem v životě po kariéře modelky netoužila. Ba naopak..vždy se mi to hnusilo. Sice byly časy, kdy mi lidé říkali, že bych se tím měla jít živit, jenže mi překážela nedostatečná výška a především sebevědomí. Byl pro mě umělecký výkon se jen ukázat někde v plavkách, natož abych se promenádovala po mole. Co si o tomto myslím?

EN: This article is one of the longest ones, so please, if u r interested, use the webpage translator (in menu). Article on the topic of eating disorders directly from my life and opinion.

1.) Mýty a pravé příčiny rychlého spádu 

Možná se tomu většina z vás budete divit, ale opravdu tomu tak není. I lidé, kteří se nechtějí v budoucnu živit svým vzhledem, mohou onemocnět touto nemocí. Jak byste vysvětlili šikanu ze strany spolužáků, velký nátlak od rodiny apod.? Já si z počátku vůbec neuvědomovala, že bych byla nějak nenormální, když jsem začala jíst dvě rajčata a hrst kukuřičných lupínků denně. Dokonce jsem takto fungovala skoro rok. Metabolismus jsem měla vždy špatný, takže nějakou dobu trvalo, než to na mně šlo poznat. Nikdy jsem netoužila po kariéře modelky ani sportovkyně. Předcházela tomu psychická traumata ze strany rodiny a ze školy. Najednou se můj doposud rutinní život proměnil na každodenní přejídání poté, co jsem přišla ze školy. Byla jsem smutná, vyčerpaná, naštvaná a tu vnitřní prázdnotu jsem vyplňovala jídlem. Ano, podvědomě jsem věděla, že tento způsob kompenzace mých pocitů pomůže jen na chvíli, ale nedalo se to zastavit. Stačilo jen to vědomí, že se mi uleví. Ovšem to nesmím opomíjet to, co nastane potom. Plná hromada výčitek, kila nahoře a vy jste ze sebe deprimovaní ještě víc. V tu chvíli si uvědomíte, že tohle není zcela úplně v pořádku a zamyslíte se nad tím, že tyto následky emočního přejídání byste měli opět vykompenzovat něčím jiným a účinnějším. Tak třeba zkusíte strčit dva prsty nebo zubní kartáček do krku. Nebo projímadla..ze začátku šetrná a poté ty největší rundy. A zkusme si představit, co následuje dál...uvidíte, že z počátku tato metoda kompenzace frustrace ze svého těla účinkuje, ale nevidíte před sebe...chci říct, že si v tu chvíli neuvědomíte, jak to může skončit. Nepomýšlíte na vypadané vlasy, zkažené zuby, znečištěnou pleť a jiné daleko vážnější následky..např. podráždění jícnu, v jiných případech dokonce selhání srdce z nedostatku draslíku, který má za úkol hospodařit s vodou v našem těle. Snad nemusím vyjmenovávat následky dehydratace a ztráty iontů a elektrolytů. Cesta následně nabere svůj spád a vy se do toho bludného kruhu dostanete ani nevíte jak. Pak se třeba po pěti letech poohlédnete do minulosti a začnete přehodnocovat vaše osobní hodnoty v životě. Někdy je už pozdě na to, si uvědomit, že zdraví máme jen jedno a že když si ho vědomě zničíme, musíme počítat s tím, že už nemusí být úniku.

Untitled

2.) Sebepoškozování, bludný kruh depresí

Také jedno z neodmyslitelných témat. Nebudu tvrdit, že tohle postihlo všechny dívky s poruchou příjmu potravy, ale zamysleme se nad tím, jak je to logické. Všichni jste už určitě slyšeli, že lidé, kteří si vědomě způsobují bolest, si tak ventilují nějaký vnitřní bol, kterým jsou sklíčeni a potřebují ze sebe tu bolest a napětí dostat ven. 


Tudíž, přejím-li se, přiberu, sním víc, než bych chtěla, stane se to pro mě natolik klíčovým problémem, že to sklouzne v mnoha případech až k depresím. Každý své deprese řeší jinak..někdo se přejídá, někdo naopak není schopný pozřít ani pouhé sousto, jiní svá traumata řeší sportem..(to mluvíme o těch šťastnějších jedincích). Vidina krve stékající po naší dlani je ta největší úleva, kterou si v danou chvíli můžeme dopřát. Nutno podotknout, že se nemusí jednat jen o řezání. Někteří lidé si trhají vlasy, mlátí se dokud se jim neobjeví tmavé modřiny apod. Já jsem ráda, že jsem nad sebepoškozováním vyhrála a už skoro rok jsem si nic neudělala.

I'm here | via Tumblr


3.)  Nátlak okolí

Říká se, že nejvyšší školou je ta se značkou život. A s tímto tvrzením plně souhlasím. Život a špatné zkušenosti vás naučí, že si lidi nemůžete nechat připustit až moc k tělu a máte být ostražití. To samé platí i u nátlaku médií a společnosti na to být štíhlá a ve formě. Nemyslíte si snad, že každý má právo být takový, jaký sám uzná za vhodné a nikdo nám nemá co diktovat, jak máme vypadat, když jsme to MY a náš život?! Tímto chci podpořit všechny, které tento nátlak stále ubíjí, aby si nenechali vtloukat do hlavy věci, které ve skutečnosti nejsou pravdivé a život je o úplně jiných hodnotách. Samozřejmě, neříkám, že byste měli být všichni obézní, ale chovejte se ke svému tělu tak, abyste ho měli rádi a byli s ním spokojení. Je to vaše fyzická schránka a bohužel do té psychické nemůže žádný cizí člověk nahlédnout.

Mohla bych tento článek dokončit, jenže to bych mohla psát do skonání světa. Pokud bude mít dobré ohlasy, budu takových článků psát víc. Šlo spíše o takovou slabší chvilku, kdy jsem chtěla dát najevo, jaká je vlastně pravda a nepoddávat se těm směšným mýtům o poruchách příjmu potravy.

Bojujte, bojovnice moje!







Komentáře

  1. I moje představy o anorexii a bulimii byly zkreslené, ale od doby co tě znám se mé názory změnily. A určitě si rád přečtu další články na toto téma. Andie jsi velká bojovnice, je to pro mě až nepředstavitelné kolik toho máš za sebou, lidi ti v životě hodně ublížili, ale ty i přes to se na ně dokážeš pousmát a pomoct jim. Mě pomáháš neustále, hlavně díky tvé poslední pomoci jsem stále tady. Takže to nevzdávej a bojuj ! Budu tu vždycky pro tebe. Martin

    OdpovědětVymazat
  2. Too many girls and women have this disease... I had to learn to love myself where I was if I was to ever lose the weight... I am on my way and feeling better than I ever have before...

    OdpovědětVymazat
  3. A very interesting article, thanks
    www.miramoda.net

    OdpovědětVymazat
  4. Hey dear, this is such a nice post! I love everything. Have a great day!


    xoxo;
    What Kenny Hearts a Lifestyle Blog


    - Facebook
    - Bloglovin
    - Instagram @whatkennyhearts

    OdpovědětVymazat
  5. hey! thank you so much for your comment!
    muah*
    mariana

    http://asouthbreeze.blogspot.pt/

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že za drtivou většinou onemocnění anorexií nebo bulimií můžou hloupé poznámky okolí. To je to nesjmutnější. Plácala jsem se v tom asi tři - čtyři roky a pořád cítím, že nemám vyhráno. Ti, co mě do toho ze začátku dotlačili, strašně moc nenávidím. Dobře, asi bych teď nevypadala jako dneska (mám zdravou váhu, úměrnou ke své výšce), ale zato bych byla šťastná. Takhle se jednou za čas objevují deprese, které mě vyčerpávají. Nenávidím to.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi líto, že i ty sis tím procházela. Ale na druhou stranu je skvělé, že už jsi z toho venku (víš, jak to myslím...člověk se toho nikdy nezbaví úplně, ale dokáže to alespoň nějak kontrolovat, aby mu to nezasahovalo tak moc do života.)

      Vymazat
  7. Interesting post... :)

    Anyway, want to follow each other ?
    Do drop me a comment if you have followed me on any of the social media platform (GFC, Bloglovin, Facebook, Twitter, Lookbook or Instagram) ya, I will definitely follow you back ! :D * Pinky swear*

    www.smallnhot.com
    facebook/smallnhot | twitter/mysarah159 | instagram (@mysarah159) | BlogLovin/smallnhot | Lookbook.nu/smallnhot159

    OdpovědětVymazat
  8. A very inspiring post. Thanks for sharing your thoughts about eating disorders.

    *I'm just wondering, would you be interested in following each other on GFC and Bloglovin?
    Confessions of a Late Bloomer
    - A Singapore beauty and lifestyle blog! -

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Thank you for taking the time to write a comment on my blog. I really do appreciate ♥

Oblíbené příspěvky