Madness!

Kolikrát už si říkám, jestli neklamu své původní čtenáře neustálými kecy o veganství. Samozřejmě, za tím si stále stojím a dlouho, ne-li celý život stát budu, ale přece jen tento blog byl vytvořený za účelem pomoci lidem s poruchami příjmu potravy a já  nechci v tomhle poslání končit, jelikož se mi v tomto směru opravdu daří lidem pomáhat a jsem za to moc ráda. A proto taky nepřestávám se sdílením svých pocitů a toho, jak mi momentálně je. Takže následující odstavce budou jakýmsi pokračováním toho všeho..
V posledních dnech to nebylo zrovna růžové. Poté, co jsem si zvykla jet ve svých veganských kolejích, přejídání najednou nějak samo od sebe ustalo. Jenže znáte to, jak je to u nás holek. Máme to dostat a najednou se naše hormony tak splaší, že sežereme pomalu i to, co k jídlu není a máme neustále žízeň a naprosté paranormální chutě. To v mém případě znamená...zase jsem celá otekla především v obličeji, nechce se mi chodit mezi lidi a zanedbávám sama sebe. Bylo toho v poslední době strašně moc a stále toho moc je. Neustálé oblítávání ohledně invalidního důchodu, ve věci posudky od lékařů apod. Navíc mám před sebou jednu další výzvu. Přestala jsem užívat diuretika, což je sice už skoro měsíc, ale dřív mě nenapadlo se tím nějak veřejně zabývat. Porozumí mi jen lidi, co si tímto procházejí. Ostatním zbyde jen možnost naslouchat. Dělá to se mnou hrozné věci. Bojím se říct lidem, které mám ráda, že je opravdu nosím v srdci a vážím si jich, toho, že jsou jen proto, že mám strach, že bych je mohla ztratit. Proto je těžké říct člověku "mám tě rád". Popravdě není pro mě problém to napsat, ale říct to někomu do očí je věc druhá a ta mi problém dělá. Můžu jen doufat, že se z tohoto bludného kruhu zase vyvaruju fázi, kdy už nebudu ani komunikovat na sociálních sítích, i když, jak tak nad tím přemýšlím, to už se taky z velké části stalo.

(3) Tumblr

 Je tu v hlavní roli něco, co říkám pořád a stále a to jest to, že když ti emočně něco chybí, snažíš se to doplnit všelijakými dostupnými způsoby. Někdo si ubližuje tím, že se řeže a cítí při tom úlevu. Někdo zase tím, že se přejídá přestože výčitky potom musí vykompenzovat projímadly, pilulkami, diuretiky apod. Někdy bych dala snad i kus svého těla za to, kdybych před sedmi lety touto nemocí vůbec nikdy neonemocněla. Jenže na tom se podepisuje stále člověk, který je jedním z největších tvůrců tohohle všeho. A to je moje matka. Situace s ní je tak neúnosná, že tu neexistuje den, kdy z ní nejsem vystrašená a ve stresu a potom to kompenzuji takhle. Nezažila jsem mateřskou lásku ani nic podobného od kohokoli z rodiny. Nevím, co to je, když si tátovi sedneš na klín a potutelně se na něj usměješ tím dětským úsměvem, kterým si říkáš o peníze na zmrzlinu. Kdo je to vlastně otec? Můj otec? Nějaká zrůda, která se mě zřekla..někdy jsem ráda za to, že jsem ani nezažila, co to je mít otce, takže mi to alespoň nechybí.
Proč se svou činností tady nekončím? - Mám pro to spoustu důvodů.

-

Nejsem jediná bývalá anorektička, co přibrala. Když se podívám na své kamarádky, co spadly do opačného problému, jsou na tom skoro všechny stejně a navíc neustále nespokojené a posedlé svým vzhledem jako ukazatelem úspěchu. Dál vím, že bych tu nechala spoustu lidí, co ve mě věří a jsem jejich naděje, což mi i sami píšou. A já si nevezmu na triko, že nějakému milému člověku, co má budoucnost před sebou nepomůžu jen na úkor toho, že momentálně nejsem spokojená sama se sebou. Hateři tu budou vždycky, ale dokud převažuje to pozitivní a zdravý rozum nad závistí a nenávistí, není důvod strkat hlavu do písku.

Děkuji za vaši podporu!
Mám vás opravdu moc ráda! :) A jak vidíte, i já chybuji, je to lidské.

Komentáře

  1. Hello from Spain: very nice and appetizing. Keep in touch

    OdpovědětVymazat
  2. Andie věřím, že i tohle se ti povede překonat a vážně ti ze srdce přeju aby jsi byla šťastná. Je mi líto, že máš takovou rodinu, právě oni by ti měli v takové chvíli pomoct a ne podrážet nohy :( Mně jsi taky moc pomohla, nebýt tebe tak nevím co by se mnou teď bylo, takže se tě vždy budu snažit podporovat. A taky tě mám moc rád :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, vznikl nový projekt s cílem zmapovat všechny české a slovenské fashion blogy. Jestli máš minutku, stačí tam zapsat adresu a název blogu.
    Seznam českých a slovenských blogů
    Děkujeme za podporu

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj, vznikl nový projekt s cílem zmapovat všechny české a slovenské fashion blogy. Jestli máš minutku, stačí tam zapsat adresu a název blogu.
    Seznam českých a slovenských blogů
    Děkujeme za podporu

    OdpovědětVymazat
  5. Určitě to nevzdávej :)) Takové blogy jsou potřeba, mělo by jich být ještě víc a víc :))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Thank you for taking the time to write a comment on my blog. I really do appreciate ♥

Oblíbené příspěvky